Vyhledávání

Nástup nových zobrazovacích modalit (ultrazvuku, výpočetní tomografie, magnetické rezonance), moderních endoskopických metod, cytologické diagnostiky a detekce nádorových markerů poněkud změnil roli nukleární medicíny v onkologii, ale tato přesto zaznamenala v posledním období rychlý vývoj.

Základem tohoto pokroku je: rozvoj nukleárně medicínské zobrazovací techniky, rozvoj nových moderních radiofarmak a ohnisko zájmu klinických onkologů posunuté od pouhé detekce nádorů ke zjištění jejich charakteristiky.

Detekce a určení lokalizace zánětlivého ložiska v organizmu je významným diagnostickým problémem, jehož řešení bývá někdy neúspěšné přes použití většího počtu rozmanitých vyšetřovacích metod. Významnou výhodou scintigrafie ve srovnání s ostatními zobrazovacími postupy je možnost celotělového způsobu vyšetření při pátrání po neznámém ložisku zánětu.
V současné době využívá nukleární medicína při vyšetření zánětů několika různých diagnostických postupů založených na odlišných farmakokinetických mechanismech vedoucích ke kumulaci jednotlivých radiofarmak v zánětlivém ložisku. Tato skutečnost umožouje zvolit nukleárně medicínský vyšetřovací postup, který je optimální pro detekci předpokládaného typu zánětlivého procesu.

Kardiovaskulární choroby jsou hlavní příčinou úmrtí ve většině vyspělých zemí. Obrovský pokrok zejména v intervenční kardiologii a současně limitované prostředky v systému zdravotní péče ve všech zemích světa s sebou přináší zásadní otázku - kteří pacienti budou mít prospěch z těchto nákladných diagnostických a léčebných technik(1-11). Nejrozšířenějším neinvazivním testem je zátěžová elektrokardiografie zůstává i nadále. Její použití a výtěžnost je však limitována u pacientů neschopných adekvátní fyzické zátěže nebo s abnormální klidovou EKG křivkou, proto jsou stále více využívány zobrazovací techniky. Nukleární kardiologie má za sebou dlouhou a úspěšnou tradici.

Současně s bouřlivým rozvojem kardiologie dochází v posledních letech i k významnému pokroku v radionuklidovém zobrazování myokardu, který se týká zejména zátěžové jednofotonové emisní výpočetní tomografie (SPECT). Tento vývoj se dotýká nejen samotné techniky zobrazování myokardiální perfuze a funkce (metoda gated SPECT) a nových programů pro kvantitativní hodnocení, ale i klinického využívání a počtu prováděných vyšetření. Významně se mění spektrum pacientů odesílaných na toto vyšetření.

Tento výukový program představuje pro studenty pomůcku k porozumění základům fyziky a skladby zobrazovacích přístrojů se zaměřením na znalosti ulehčující porozumění vyšetřovacím postupům pomocí radioaktivních látek – radiofarmak, které jsou demonstrovány na praktických cvičeních věnovaných zejména způsobům jak se výsledky zobrazovacích metod v klinické praxi získávají a interpretují. Byla soustředěna pozornost na určující a často rušivé jevy, které vstupují do přenosu informací zprostředkovaných ionizujícím zářením na cestě od orgánu nebo tkáně přes zobrazovací přístroj až do počítače, který poskytuje výsledný obraz. Někdy může ovlivnění obrazu rušivými vlivy ztěžovat správnou klinickou interpretaci.

E-learningové materiály pro pregraduální a postgraduální výuku medicíny založené na důkazu. Jsou uspořádány do tří modulů v následující struktuře:

V rámci řešení projektu „Rozšíření kvalifikačních kompetencí absolventů doktorských studijních programů na LF UP“ (CZ.1.07/2.3.00/09.0020) byl připraven a prakticky ověřen studijní předmět B006 -Medicína založená na důkazu, který je součástí nabídky Základního kurzu.

Předpokladem pro jeho absolvování je orientace v typologii klinických studií a dobrá znalost metodologie yhledávání lékařských a zdravotnických informací. Měsíc před termínem kurzu obdrží účastníci text klinické studie, kterou analyzují podle přiložených instrukcí a předloží ve formě internetového formuláře. Předmět je zaměřen tématicky na tyto oblasti:

1. Medicína založená na důkazu z hlediska historického vývoje, současného stavu a perspektiv implementace ve výuce, celoživotním vzdělávání a v klinické praxi. 
2. Formulace klinických otázek ve formátu PICO jako nezbytný předpoklad pro efektivní vyhledávání nejlepších důkazů; metodika a praktické ukázky. 
3. Charakteristika specializovaných informačních zdrojů pro medicínu založenou na důkazu, praktické ukázky.
4. Kategorizace vyhledaných literárních informací dle pyramidy důkazu, kvalitativní hodnocení randomizovaných kontrolovaných studií a systematických přehledů pro rozhodovací procesy v medicíně a zdravotnictví. 
5. Prezentace vlastních zkušeností s uplatňování medicíny založené na důkazu ve výuce pediatrie a klinickém rozhodování na Dětské klinice LF UP v Olomouci.

E-learningové opory, zpracované v programu Moodle, jsou z licenčních důvodů k časopiseckým článkům v plném rozsahu dostupné výhradně doktorandům LF UP v Olomouci na základě platné registrace. Volně dostupné části se aktivují tlačítkem Přihlásit se jako host.

Příručka Medicína založená na důkazu ve výuce pediatrie shrnuje základní metodické podklady, které postupně čtenáře seznamují s publikovanými prameny o historii EBM, vývoji názorů na paradigma klinické otázky, postupy vyhledávání důkazů a jejich kritického hodnocení a vlastními zkušenostmi se zaváděním EBM do pregraduální výuky pediatrie. Zde je kladen důraz na uplatnění kazuistiky založené na důkazu a nutnost mezioborové spolupráce, zejména mezi lékaři, biostatistiky a informačními specialisty. Textová část je doplněna pracovními materiály, které usnadní praktické osvojení principů medicíny založené na důkazu. V závěru zaznívá výzva k podpoře kritického myšlení v lékařském vzdělávání.