Cévní chirurgie
Jako všechny oblasti medicíny také cévní chirurgie doznala řady změn. Během minulého století se obor, který se věnoval zástavě krvácení, stal v druhé polovině století oborem, který cévní svazek rekonstruoval. Dalším vývojovým krokem bylo zavedení alernativních endovaskulárních technik, jako jsou dilatace a stentování. Dnešní doba vyžaduje přehodnocení náplně oboru cévní chirurgie a je snahou definovat nové standardy a limitující faktory.
Předkládaný text je souhrn současných literárních a vlastních poznatků v cévní chirurgii. Odpovídá současným trendům a je zřejmé, že se názory budou dále vyvíjet. Nejčastější otázkou zůstává, kdy operovat a kdy ne. Nové techniky jsou minimálně invazivní, používají se hybridní výkony, které kombinují chirurgický a radiologický endovaskulární výkon a moderní zobrazovací techniky zkvalitňují pooperační zobrazení cévního nálezu.
Naší snahou je nové oznatky přiblížit sudentům a tím připomenout, že cévní chirurgie zůstává jednou ze základních chirurgických specializací, která má za úkol zachánit nejenom život a končetiny nemocných, ale také má preventivní poslání v oblasti kvality života.
Occupational musculoskeletal diseases: multimedia guide for the English programme students
This multimedia guide is especially meant for teaching Occupational medicine in the master degree programme General Medicine in English. Illustrative and comprehensive processing of the theme of musculoskeletal diseases is aimed at a more detailed introduction into these up-to-date problems.
Except for the most frequent upper extremity diseases caused by the exposure to hand-treansmitted vibration and overload, disorders of the vertebral column and lower extremities are discussed. Furthermore, occupational diseases assessment systems of other countries, expecially of those from which the foreign students come from, are mentioned. Case-reports, an English-Czech glossary of occupations and a test of knowledge are included. Short-form videos directly from the workplaces, such as stome quarries, foundries, assembly lines, medical or artistic working environments show operations which can lead to health disturbances.
We hope that the readers will enjoy the opportunity of comfortable studying the discipline in the FlipViewer technology.
Detekce nádorových biomarkerů v molekulárně biologické laboratoři
Kniha přehledným způsobem popisuje problematiku experimentálních postupů, používaných při detekci diagnostických a prediktivních biomarkerů nádorových onemocnění. Čtenář se seznámí s bezpečnostními zásadami práce v molekulárně biologických a genetických laboratořích, s teoretickými principy metod a důvody vyšetření stejně jako s kritickými body metod a standardními operačními protokoly, které jsou po řadu let aplikovány v laboratořích spoluautorů.
Vše je doplněno barevnou fotodokumentací pro pochopení jednotlivých metodik a seznamem literatury. Zajímavé informace a technické tipy zde nalezne nejen začínající vědecký pracovník, ale i zkušený experimentátor, pracující v oblasti molekulární biologie nádorů.
Medicína založená na důkazu v doktorském studijním programu
V rámci řešení projektu „Rozšíření kvalifikačních kompetencí absolventů doktorských studijních programů na LF UP“ (CZ.1.07/2.3.00/09.0020) byl připraven a prakticky ověřen studijní předmět B006 -Medicína založená na důkazu, který je součástí nabídky Základního kurzu.
Předpokladem pro jeho absolvování je orientace v typologii klinických studií a dobrá znalost metodologie yhledávání lékařských a zdravotnických informací. Měsíc před termínem kurzu obdrží účastníci text klinické studie, kterou analyzují podle přiložených instrukcí a předloží ve formě internetového formuláře. Předmět je zaměřen tématicky na tyto oblasti:
- Medicína založená na důkazu z hlediska historického vývoje, současného stavu a perspektiv implementace ve výuce, celoživotním vzdělávání a v klinické praxi.
- Formulace klinických otázek ve formátu PICO jako nezbytný předpoklad pro efektivní vyhledávání nejlepších důkazů; metodika a praktické ukázky.
- Charakteristika specializovaných informačních zdrojů pro medicínu založenou na důkazu, praktické ukázky.
- Kategorizace vyhledaných literárních informací dle pyramidy důkazu, kvalitativní hodnocení randomizovaných kontrolovaných studií a systematických přehledů pro rozhodovací procesy v medicíně a zdravotnictví.
- Prezentace vlastních zkušeností s uplatňování medicíny založené na důkazu ve výuce pediatrie a klinickém rozhodování na Dětské klinice LF UP v Olomouci.
E-learningové opory, zpracované v programu Moodle, jsou z licenčních důvodů k časopiseckým článkům v plném rozsahu dostupné výhradně doktorandům LF UP v Olomouci na základě platné registrace. Volně dostupné části se aktivují tlačítkem Přihlásit se jako host.
Anémie v dětském věku
V dnešní době je problematika anémií velmi aktuálním tématem, a to i z důvodu migrace, neboť vedle běžných typů anémií přibývá pacientů s netypickými formami anémií a to i v oblastech, kde se dříve nevyskytovaly. Vzhledem k nedostatečným znalostem lékařské veřejnosti o této problematice dochází k diagnostickým omylům a léčebným pochybením. Počet anémií v dětské populaci je značný a možnosti novodobé diagnostiky stále rozšiřují spektrum diagnóz o nové typy anémií. Je třeba, aby studenti také byli komplexně obeznámeni s touto problematikou v rámci pregraduální přípravy, a to konkrétně v pátém ročníku, kdy absolvují povinný předmět Pediatrie zakončený státní zkouškou. Doposud tato problematika nebyla v dostatečné míře zahrnuta do studijních programů.
Jak napsat publikaci? Jak připravit prezentaci?
Toto miniskriptum vzniklo jako součást řešení projektu "Zvýšení kvalifikace a flexibility absolventů doktorského studijního programu na LF UP" financovaného z prostředků ESF, a to Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů, Opatření 3.2-Podpora terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje. V rámci tohoo projektu byl na LF UP v Olomouci připraven "Základní kurz" pro studenty doktorského studijního programu, jehož jeden tématický okruh je věnován prezentování a publikování výsledků.
Klinické doporučené postupy
Klinické doporučené postupy jsou důležitou součástí rozhodovacího procesu na všech úrovních poskytování zdravotní péče. Ovlivňují nejen běžnou klinickou praxi, ale i medicínské vzdělávání, zdravotní politiku a řízení veřejného zdravotnictví. Tato publikace je pokračováním autorovy diplomové práce magisterského studia oboru Ekonomika a řízení zdravotnictví na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci obhájené v roce 2007 a jejím cílem je nabídnout základní přehled o klinických doporučených postupech.
Základní výkony ve všeobecné chirurgii
Mezi základní onemocnění a výkony ve všeobecné chirurgii náleží:
• Diagnostika a léčba hernií
• Diagnostika a léčba onemocnění žlučníku
• Diagnostika a léčba onemocnění apendixu
• Diagnostika a léčba varixů dolních končetin
• Diagnostika a léčba onemocnění štítné žlázy
• Diagnostika a léčba onemocnění prsu
• Amputace končetin
• Diagnostická rektoskopie a výkony operačním rektoskopem
• Nejčastějí onemocnění a výkony v proktologii.
Hrudní chirurgie
Na diagnostice a léčbě chirurgických onemocnění se dnes podílí více odborností. Chirurgií prsní žlázy se zabývají všeobecní chirurgové (viz kapitola Diagnostika a léčba onemocnění prsu v bloku Základní výkony ve všeobecné chirurgii). Vrozené deformace hrudníku řeší dětští chirurgové, zatímco problematika srdce a velkých cév spadá do péče kardiochirurgů. Pracovní náplní hrudní chirurgie jsou u nás v dnešním pojetí chirurgická onemocnění plic, mediastina, hrudní stěny jícnu. Problematika onemocnění jícnu je zpracována v samostatné publikaci.
Historie chirurgie: vybrané statě olomoucké a moravské chirurgie
V této publikaci cheme čtenáře seznámit s kořeny vzniku chirurgie, stručně s její světovou historií, pdrobně pak s historií českou se zvláštním přihlédnutím k olomoucké a moravské. Podařilo se nám shromáždit údaje z chirurgických pracovišť střední a severní Moravy díky pochopení velkého okruhu kolegů, kteří údaje za svá pracoviště zpracovali. Může se samozřejmě naskytnout otázka, nakolik je v současné době, plné odborných a organizačních změn, aktuální zabývat se historií chirurgie. Domníváme se, že i v tomto případě platí stará pravda „Hisorie je učitelkou národů“ a při znalosti historie se můžeme často vyvarovat zbytečných chyb a omylů. Snad to dokreslují i nálsedující citáty:
C. Bernard (1813-1878): „Stojíme totiž na intelektuálních ramenou svých předchůdců a jsme schopni vidět dále, než oni viděli jen proto, že nám k tomu pomohli.“
R. Jedlička (1925): „Šťastná bude česká chirurgie, dovede-li si uchovat povždy odkaz svých otců.“
M. Duda (2008): „Vzpomínky na naše učitele a vlastní životní zkušenost nás utvrzují v tom, že každá doba i věk má své úkoly a cíle, a tedy i půvaby inspirující nás pro budoucnost.“