Kardiologie, angiologie

Elektrokardiografie jako klinická vyšetřovací metoda je v kardiologii nezastupitelná již více než 100 roků. Přesto, či spíše právě proto, je dobrá znalost elektrokardiografických obrazů nezbytnou součástí vědomostního spektra studentů klinických oborů medicíny. U kardiologů, internistů, pediatrů, anesteziologů či pracovníků v oblasti urgentní medicíny je znalost elektrogardiografie elementární podmínkou pro získání příslušné odbornosti. Těmto požadavkům se snaží vyhovět předložený atlas EKG křivek. Jde o komplexní soubor originálních EKG záznamů postihující celé spektrum dosud známých elektrokardiografických jevů od jednoduchých, se kterými se setkáváme v praxi každodenně, až po unikátní záznamy EKG obrazů objevujících se v praxi jen zcela vyjímečně.
Atlas je doplněn průběžně aktualizovanou nabídkou informačních zdrojů pro podporu výuky a samostudia, většinou se jedná o elektronické informační zdroje.
 

ST-T úsek představuje část EKG křivky, jejíž změny jsou, co se týče interpretace, tím nejobtížněji hodnotitelným úsekem. S výjimkou změření QT (QTc) intervalu nemáme v tomto úseku žádnou měřitelnou oporu. Denivelizace ST-T úseku ať již směrem nahoru (elevace), tak směrem dolů (deprese) může být specifickým projevem určité patologie, stejně tak ale může být změnou zcela nespecifickou.

Tento výukový materiál určený pro postgraduální celoživotní vzdělávání si klade za cíl seznámit čtenáře formou prezentací jednotlivých EKG obrazů se všemi literárně dosud známými situacemi, které mají vliv na charakteristiku daného úseku EKG křivky.
Každá ze souboru prezentovaných EKG křivek je součástí konkrétní kazuistiky příslušného onemocnění. Je tak nabídnut široký diferenciálně diagnostický pohled na řešenou problematiku.

Zpracovaný materiál je pojat jako autodidaktická pomůcka neomezující se však jen na strohý popis každého EKG záznamu, ale je doplněn animací a slovním komentářem autora tak, aby čtenář získal ucelený pohled na přístup k hodnocení každé zde uvedené EKG křivky.
 

Kardiovaskulární choroby jsou hlavní příčinou úmrtí ve většině vyspělých zemí. Obrovský pokrok zejména v intervenční kardiologii a současně limitované prostředky v systému zdravotní péče ve všech zemích světa s sebou přináší zásadní otázku - kteří pacienti budou mít prospěch z těchto nákladných diagnostických a léčebných technik(1-11). Nejrozšířenějším neinvazivním testem je zátěžová elektrokardiografie zůstává i nadále. Její použití a výtěžnost je však limitována u pacientů neschopných adekvátní fyzické zátěže nebo s abnormální klidovou EKG křivkou, proto jsou stále více využívány zobrazovací techniky. Nukleární kardiologie má za sebou dlouhou a úspěšnou tradici.

Současně s bouřlivým rozvojem kardiologie dochází v posledních letech i k významnému pokroku v radionuklidovém zobrazování myokardu, který se týká zejména zátěžové jednofotonové emisní výpočetní tomografie (SPECT). Tento vývoj se dotýká nejen samotné techniky zobrazování myokardiální perfuze a funkce (metoda gated SPECT) a nových programů pro kvantitativní hodnocení, ale i klinického využívání a počtu prováděných vyšetření. Významně se mění spektrum pacientů odesílaných na toto vyšetření.