Univerzita Palackého v Olomouci Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Výukový portál Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
Projekt MEFANET (MEdical FAculties Educational NETwork)
Projekt NOE (MEdical Novel education)

2. chirurgická klinika - cévně transplantační, Univerzita Palackého v Olomouci, http://www.lf.upol.cz/menu/struktura-lf/kliniky/2-chirurgicka-klinika-cevne-transplantacni/

Řazeno podle: priorita a čas poslední úpravy
 

Chirurgická propedeutika

Chirurgická propedeutika

 

Modul je určen pregraduálním studentům medicíny a lékařům v postgraduální přípravě. Přináší základní znalosti obecnné chirurgie (chirurgické propedeutiky) se zaměřením na rozvoj znalostí historie chirurgie ve světě i v regionu střední a severní Moravy. Od uživatelů modulu se očekávají dobré znalosti učiva preklinických lékařských předmětů. Nezbytným předpokladem je zájem uživatelů zlepšit své znalosti a dovednosti chirurgické propedeutiky.

 
autor: Miloslav Duda | obor: Chirurgie, traumatologie, ortopedie | publikováno: 23.1.2015 | poslední úpravy: 23.4.2015 | Creative Commons License

Cévní chirurgie

Cévní chirurgie

Jako všechny oblasti medicíny také cévní chirurgie doznala řady změn. Během minulého století se obor, který se věnoval zástavě krvácení, stal v druhé polovině století oborem, který cévní svazek rekonstruoval. Dalším vývojovým krokem bylo zavedení alernativních endovaskulárních technik, jako jsou dilatace a stentování. Dnešní doba vyžaduje přehodnocení náplně oboru cévní chirurgie a je snahou definovat nové standardy a limitující faktory.

Předkládaný text je souhrn současných literárních a vlastních poznatků v cévní chirurgii. Odpovídá současným trendům a je zřejmé, že se názory budou dále vyvíjet. Nejčastější otázkou zůstává, kdy operovat a kdy ne. Nové techniky jsou minimálně invazivní, používají se hybridní výkony, které kombinují chirurgický a radiologický endovaskulární výkon a moderní zobrazovací techniky zkvalitňují pooperační zobrazení cévního nálezu.

Naší snahou je nové oznatky přiblížit sudentům a tím připomenout, že cévní chirurgie zůstává jednou ze základních chirurgických specializací, která má za úkol zachánit nejenom život a končetiny nemocných, ale také má preventivní poslání v oblasti kvality života.

 
autor: Petr Bachleda, Petr Utíkal, Martich Kocher, Jiří Herman, Dalibor Musil | obor: Chirurgie, traumatologie, ortopedie | publikováno: 20.10.2012 | poslední úpravy: 10.11.2012

Hrudní chirurgie

Hrudní chirurgie

Na diagnostice a léčbě chirurgických onemocnění se dnes podílí více odborností. Chirurgií prsní žlázy se zabývají všeobecní chirurgové (viz kapitola Diagnostika a léčba onemocnění prsu v bloku Základní výkony ve všeobecné chirurgii). Vrozené deformace hrudníku řeší dětští chirurgové, zatímco problematika srdce a velkých cév spadá do péče kardiochirurgů. Pracovní náplní hrudní chirurgie jsou u nás v dnešním pojetí chirurgická onemocnění plic, mediastina, hrudní stěny jícnu. Problematika onemocnění jícnu je zpracována v samostatné publikaci.

 
autor: Miloslav Duda, Jiří Klein, Hana Podešvová | obor: Chirurgie, traumatologie, ortopedie | publikováno: 20.10.2012 | poslední úpravy: 20.10.2012

Historie chirurgie: vybrané statě olomoucké a moravské chirurgie

Historie chirurgie: vybrané statě olomoucké a moravské chirurgie

V této publikaci cheme čtenáře seznámit s kořeny vzniku chirurgie, stručně s její světovou historií, pdrobně pak s historií českou se zvláštním přihlédnutím k olomoucké a moravské. Podařilo se nám shromáždit údaje z chirurgických pracovišť střední a severní Moravy díky pochopení velkého okruhu kolegů, kteří údaje za svá pracoviště zpracovali. Může se samozřejmě naskytnout otázka, nakolik je v současné době, plné odborných a organizačních změn, aktuální zabývat se historií chirurgie. Domníváme se, že i v tomto případě platí stará pravda „Hisorie je učitelkou národů“ a při znalosti historie se můžeme často vyvarovat zbytečných chyb a omylů. Snad to dokreslují i nálsedující citáty:

C. Bernard (1813-1878): „Stojíme totiž na intelektuálních ramenou svých předchůdců a jsme schopni vidět dále, než oni viděli jen proto, že nám k tomu pomohli.“

R. Jedlička (1925): „Šťastná bude česká chirurgie, dovede-li si uchovat povždy odkaz svých otců.

M. Duda (2008): „Vzpomínky na naše učitele a vlastní životní zkušenost nás utvrzují v tom, že každá doba i věk má své úkoly a cíle, a tedy i půvaby inspirující nás pro budoucnost.

 
autor: Miloslav Duda | obor: Chirurgie, traumatologie, ortopedie | publikováno: 20.10.2012 | poslední úpravy: 20.10.2012