Profesionální artrózy z přetížení vznikají zpravidla až po několikaleté práci v riziku (průměrně po 15 - 20 letech práce). Postihují pracovníky v různých odvětvích ekonomické činnosti, zejména v hornictví, kovoprůmyslu a ve stavebnictví. Onemocní převážně muži ve věku 40 - 55 let věku.

Patogenetickým základem je degenerativní proces hyalinní chrupavky s jejím postupným ireverzibilním úbytkem následovaný změnami v přilehlých kostních epifýzách a doprovázený postižením vazů a kloubního pouzdra. Dochází k rozvoji bolesti, omezení pohyblivosti a deformitám kloubu. Průběh artrózy bývá provázen synovitidami, které zhoršují potíže pacienta.

Za nemoc z povolání považujeme pouze sekundární artrózu způsobenou jednostranným nadměrným a dlouhodobým přetěžováním. Profesně jsou nejčastěji postiženy klouby loketní, kolenní, zápěstí a prstů ruky.

Diferenciálně diagnosticky nutno vyloučit primární artrózu a sekundární artrózy jiné etiologie, tj. vzniklé následkem nitrokloubních fraktur, mechanickým přetěžováním u sportovců, po chronických kloubních zánětech, metabolických systémových onemocněních.

Subjektivní potíže ani fyzikální nález nemusí vždy plně korelovat s rentgenologickými změnami, které používáme k posouzení stadia pokročilosti osteoartrózy.

Hodnocení stadií pokročilosti osteoartrózy dle rtg snímku (klasifikace Kellgrena a Lawrence pro nosné klouby):

Základní klinická kriteria pro uznání lokalizované artrózy za nemoc z povolání:

Artrózou je postižen pouze profesně namáhaný kloub. Nález na sousedních a ostatních kloubech posuzovaného je normální nebo významně menší než na kloubu profesně postiženém.

Pokročilost osteoartrózy dosahuje rtg závažnosti II. až III. stupně

Je přítomna závažná funkční porucha. Důsledkem artrózy musí dojít na postiženém kloubu k prokazatelnému funkčnímu omezení kloubních exkurzí o více než 1/3

Onemocnění trvá 6 měsíců a déle.

Výrazné omezení pracovní schopnosti.

Při posuzování osteoartrózy musíme vždy vyloučit předchozí traumata a vývojové dysplasie.