Hlavním etiopatogenetickým mechanismem je přetěžování prací ve vynucených polohách horních končetin s nadměrným opakováním rychlých pohybů prstů a zápěstí bez dostatečných restitučních přestávek, kdy dochází ke svalové únavě, ischemizaci a mikrotraumatům. Rozvíjí se aseptický zánět, degenerativní změny a ztluštění fibrózní pochvy, může dojít k omezení pohybu šlachy zúženou synoviální pochvou.

Tendinitidy nebo tendosynovitidy – šlacha je ve svém průběhu na pohmat bolestivá, zduřelá, okolní měkké tkáně jsou zduřelé, při pohybech lze palpací zjistit typické drásoty.

Tendovaginitis crepitans – typický je poslechový nález drobné krepitace v chronickém stadiu při pohybu postižené šlachy.

Tendovaginitis stenosans – výrazné zúžení šlachové synoviální pochvy vede k omezení pohybu šlachy a fenoménu přeskočení – lupnutí, které lze hmatat a někdy i slyšet. Nejznámější je lokalizace v zápěstí, kde postihuje pochvu m. extensor digitorum communis nebo pochvu m. abductor pollicis longus a pochvu extensor pollicis brevis (choroba de Quervainova). Na rukou dochází při zúžení flexorové šlachové pochvy proximálně od kloubu metakarpofalangeálního k rozvoji digitus saltans (lupavý prst). Šlacha flexoru se uzlovitě změnía při flexi uvázne proximálně od zúžení. Extenze je možná jen pasivně pomocí druhé ruky za hlasitého lupnutí.

Profesní tendinitidy se vyskytují především v oblasti flexorů předloktí, zápěstí a ruky. Na dolních končetinách se můžeme setkat např. s profesně podmíněnou tenzopatií Achillovy šlachy u tanečníků.

Diferenciálně diagnosticky je nutno vyloučit etiologii infekční a vznik tendinitid v rámci systémových onemocnění.