1.2. Posuzování NzP

1. 2. Posuzování a uznávání nemocí z povolání

Při podezření, že onemocnění je nemocí z povolání, má každý lékař povinnost odeslat pacienta na příslušné pracoviště, tj. oddělení nebo kliniku pracovního lékařství (nemocí z povolání) a to podle sídla pracoviště posuzovaného. Také sám nemocný může požádat o posouzení, zda se u něj jedná o nemoc z povolání.

Pro posuzování a uznávání nemocí z povolání platí v České republice zvláštní předpisy, jednou ze zásadních vyhlášek v této oblasti je vyhl. č. 342/1997 Sb. v platném znění.

Podle ní mohou uznávání nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání provádět pouze střediska nemocí z povolání, která jsou v této vyhlášce vyjmenována. Každé takové středisko má svoji spádovou oblast. Neplatí tedy svobodná volba lékaře. Jen ve zmíněné vyhlášce vyjmenovaná příslušná pracoviště mohou tedy rozhodnout, zda se jedná nebo nejedná o nemoc z povolání.

Diagnóza nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání je stanovována na základě objektivně dokumentované diagnózy a průkazu, že posuzovaný pracoval za podmínek, kdy toto onemocnění vzniká. Posouzení profesionality onemocnění středisko provádí na základě:

1.	Zjištění zdravotního stavu před vznikem posuzovaného onemocnění. Nejcennějším zdrojem informací je zdravotnická dokumentace od registrujícího praktického lékaře.

2.	Výsledku lékařských vyšetření. Nezbytné je vlastní vyšetření přímo na středisku nemocí z povolání. Většinou jsou však k objektivnímu průkazu potřeba ještě klinická, laboratorní a doplňková vyšetření dalších odborníků.

Ověření podmínek vzniku onemocnění na pracovišti ve smyslu zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, provádí orgán ochrany veřejného zdraví (OOVZ). Ověřování podmínek vzniku onemocnění provádí vždy hygienická stanice, v jejímž spádovém území je pracoviště, na kterém posuzovaný pracovník vykonával nebo vykonává práci, při níž mohlo profesionální onemocnění vzniknout.

V kladném případě vydává středisko nemocí z povolání předepsaným způsobem lékařský posudek, kterým se uznává nemoc z povolání. Lékařský posudek je odesílán posuzované osobě, lékaři pracovnělékařské péče, registrujícímu praktickému lékaři, zaměstnavateli, orgánu ochrany veřejného zdraví, zdravotní pojišťovně, jedno vyhotovení zůstává na středisku nemocí z povolání. Uznaná nemoc z povolání je hlášena centrálnímu registru nemocí z povolání. V záporném případě vydává středisko nemocí z povolání posuzovanému lékařský posudek o nepřiznání nemoci z povolání. Posuzovaný i zaměstnavatel mohou do 15 dnů od doručení posudku podat návrh na přezkoumání posudku.