Podle Zákoníku práce odpovídá za škodu způsobenou zaměstnanci nemocí z povolání zaměstnavatel, u něhož zaměstnanec pracoval za podmínek, kdy nemoc z povolání vzniká. Zaměstnavatel je tomuto zaměstnanci povinen v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, poskytnout náhradu za:
| 1. | ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti |
| 2. | snížení výdělku, při částečné nebo plné invaliditě |
| 3. | bolest a ztížení společenského uplatnění podle vyhlášky 440/2001 Sb. |
| 4. | účelně vynaložené náklady spojené s léčením |
Při úmrtí zaměstnance pro nemoc z povolání je zaměstnavatel povinen v rozsahu své odpovědnosti poskytnout:
| 1. | náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s jeho léčením |
| 2. | náhradu nákladů spojených s pohřbem |
| 3. | náhradu nákladů na výživu pozůstalých |
| 4. | jednorázové odškodnění pozůstalých |
Při uznání nemoci z povolání vystavuje posuzující lékař lékařský posudek, kterým stanoví výši bodového hodnocení za bolest a ztížení společenského uplatnění podle vyhlášky 440/2001 Sb. Zaměstnavatel pro případy takové odpovědnosti musí být dle zákona pojištěn.
Shrnutí kapitoly 1 je obsaženo v následující prezentaci:
Nemoci z povolání
(PDF)
|
|
ÚVOD
